Obec Pernink

Krušnohornická stezka

Krušnohornická stezka

POZNEJTE S NÁMI PERNINK A OKOLÍ – PUTOVÁNÍ PO KRUŠNOHORNICKÉ STEZCE

Pernink je v současnosti známý především jako středisko zimních i letních sportů, má však za sebou pestrou a zajímavou historii. Horní městečko Pernink (německy Bärringen) je poprvé připomínáno v roce 1532. Stejně jako všechna místa v okolí vznikl i Pernink v souvislosti s nálezy rud cínu, stříbra a železa. V 19. století, po útlumu hornictví, se Pernink stal významným centrem textilního průmyslu – výroby paličkovaných a později strojních krajek, prádla, bavlněného a dalšího zboží, rozvíjel se i rukavičkářský průmysl.

Krušnohornická stezka
Pernink kolem roku 1940

Krušnohornická stezka
zastavení č.1 Obecní úřad

Naše putování začíná v centru obce u lávky naproti Obecnímu úřadu, kde najdete 1. zastavení. Kromě jiného se zde dovíte, že v 60. letech byla v Perninku zoologická zahrada, kterou ročně navštívilo až 5000 návštěvníků. Dále pokračujete po hlavní silnici směrem k autobusové zastávce u školy a vlevo, naproti faře, se nachází jedna z nejzajímavějších budov Perninku. Jedná se o nenápadné kamenné stavení, tzv. kontribučenskou sýpku, která vznikla na základě nařízení císaře Josefa II. z roku 1788 a sloužila jako rezervní sklad obilí pro léta neúrody. Třetí zastavení na naší naučné stezce je u kostela Nejsvětější Trojice, který se začal stavět v r. 1714. Jednalo se o druhý kostel, neboť původní dřevěný byl ve špatném stavu a musel být začátkem 18. stolení stržen. Dnešní kostel je památkově chráněný a každou sobotu v něm probíhají mše. Od kostela se vydáme Rennerovou ulicí směrem k požární zbrojnici, vystavěné v r. 1911 a zde odbočíme doleva na silnici směr Abertamy. Po pár metrech se napojíme na cyklostezku a pohodlně putujeme dál k zastavení č. 4, které informuje o rašeliništi mezi Perninkem a Abertamy. Rašeliniště jsou v Krušných horách velmi častá a pro zdejší obyvatele představovala od nepaměti možnost, jak se zásobit palivem na dlouhé tuhé zimy. Zdejší rašeliniště bylo na třech čtvrtinách plochy vytěženo až na horninové podloží a o obnově původního systému zde i v důsledku zalesnění již nelze uvažovat. Po stezce pokračujeme dále tak cca. 100 m a u směrovky Rybná odbočíme vpravo a za chvilku dojdeme do osady Rybná, která přísluší k obci Pernink. Osada Rybná (dříve Fischbach) je příkladem typického krušnohorského osídlení s výstavbou roztroušenou na velké ploše. Z původní osady se však do dnešní doby zachovala jen malá část, většina domů zanikla po druhé světové válce. Přesto se zde však dodnes dochovalo několik rázovitých krušnohorských chalup s hrázděnou konstrukcí, které byly postaveny pravděpodobně již koncem 18. století. Z Rybné se po lesní cestě vrátíme zpět do Perninku, přejdeme křižovatku směrem na Nejdek a hned za mostem odbočíme vpravo do ulice Meinlova.

Krušnohornická stezka
Krajkářské stroje v textilní továrně Fraba

Informační tabule č. 6 Vám přiblíží historii zdejšího textilního průmyslu. Tradice textilní výroby v Perninku sahá až do 17. století, kdy se po úpadku hornictví začíná prosazovat paličkování krajek a obchod s nimi. K přeměně Perninku na významné centrum textilního průmyslu došlo počátkem 19. století, kdy abertamský rodák Johann David Adalbert Meinl začal v roce 1806 provozovat v Perninku obchod s krajkami. A tímto máme první okruh putování za námi, došli jsme do centra obce, kde se můžeme občerstvit v některé z místních restaurací. Po chvilce odpočinku se vydáme na druhou část Krušnohornické stezky, a sice vzhůru lesoparkem směrem na nádraží. Cestou se zastavíme u sochy Ježíše Krista, odkud se naskytne pěkný výhled na Pernink. Původní lesopark byl vybudován koncem 19. století a nazýval se podle svých zakladatelů Meinlův park, celé návrší pak bylo označováno jako Šibeniční vrch nebo podle Kristovy Sochy – Christusberg. Lesoparkem dříve vedly tři cesty na nádraží a byly v něm vybudovány pěšiny, altánky, vodotrysky a další zařízení k odpočinku perninských občanů. Lesoparkem pokračujeme dále souběžně po zelené a žluté turistické značce. V místech fotbalového hřiště se nachází informační tabule č. 8, která nás seznámí s historií zimních sportů v Perninku. Na lyžích se zde jezdilo už před rokem 1900 a po první světové válce se obec mohla pyšnit hned třemi skokanskými můstky. Perninským rodákem je skokan Rudolf Höhnl, pozdější pětinásobný mistr Československa ve skoku na lyžích a nositel bronzové medaile z MS ve Falunu v r. 1974. Naše putování pokračuje vzhůru směrem k perninskému viaduktu, který představuje významnou technickou památku, dokládající vyspělost železničního stavitelství v českých zemích na konci 19. století. Jde o nejvýše položenou stavbu svého druhu v síti Českých drah (902 m n. m.), která do dnešní doby slouží svému účelu. Dále se vydáme po žluté turistické značce do míst, kde se v 16. století těžila cínová ruda. Ze žluté turistické odbočíme pak vpravo (sledujte místní značení) a dojdeme k trychtýřovité prohlubni, kde ještě do přelomu 18. a 19. století pracovala šachta Anna.

Krušnohornická stezka
zastavení č. 10 Důl Anna

Krušnohornická stezka
Povrchová dobývka cínového dolu Nanebevzetí Panny Marie

Dále se budeme držet zelené turistické značky a po chvíli přijdeme k zastavení č. 11, kde se nacházel nejvýznamnější cínový důl Nanebevzetí Panny Marie (Maria Himmelfahrt Zeche). Rudy se zde těžily až do počátku 19. století. Pozůstatkem po dobývání je výrazný pruh povrchových dobývek a propadlin, tzv. pinek. Pokračujeme dál po zelené a dojdeme k železničnímu přejezdu, cestou mineme ústí štoly Josef.

Krušnohornická stezka
místní značení

Před železničním přejezdem se dáme vlevo a dojdeme k lesní kapličce Panenky Marie, u které si přečteme informace o počátcích vodovodu v Perninku. Od lesní kapličky se vrátíme zpět k železničnímu přejezdu a za ním pokračujeme vpravo po lesní pěšině ke studánce Paní Marcebily, kde si můžete doplnit zásobu vody a kochat se krásným výhledem na Pernink. Lesíkem pak projdeme na Nádražní ulici, po které klesáme dolů do obce a u křižovatky se ještě zastavíme v parku a shlédneme historické fotky tohoto, kdysi krásného městského, parku. Dříve se v parku nacházela síť cestiček a laviček k odpočinku, bylo zde velké hřiště využitelné i jako kluziště, malý labyrint a „zřícenina“ hradu. Dominantou byla kašna s dva metry vysokou sochou Siegfrieda. Z parku pokračujeme po hlavní silnici do centra obce a tím uzavíráme druhou část Krušnohornické stezky. Opět se nabízí prostor pro občerstvení a odpočinek, abychom plni sil mohli vyrazit na třetí a poslední část naší stezky. Od Obecního úřadu pokračujeme po červené turistické značce dolů ulicí Meinlova, na křižovatce odbočíme vlevo a za mostem hned vpravo. Chvilku půjdeme po hlavní silnici, ze které po cca. 400 m odbočíme vpravo, stále se držíme červené turistické značky. Za mostkem najdeme zastavení č. 14, které pojednává o mlýnech v Perninku. Za zmínku stojí, že v době největšího rozmachu hornictví v 16. století stálo v Perninku 72 stoup na drcení rudy. Nepochybně muselo jít o velmi čilý a současně i o velmi hlučný provoz.

Krušnohornická stezka
zastavení č. 15 Cesta na Vlčinec

Dále se vydáme vlevo a stoupáme Velflinskou cestou, která kdysi bývala významnou obchodní cestou, spojující Sasko s českým vnitrozemím. Velflinská cesta stoupá z údolí Bystřice v Perninku (825 m n. m.) šikmo svahem kolem někdejší hájenky až do nadmořské výšky 900 m pod Dračí skálou a dále ještě mírněji až do 963 m na Jelením hřbetu, kde dosahuje nejvyššího bodu. Cestou se naskýtají krásné výhledy na sousední Abertamy a při pěkném počasí je možné vidět i vzdálený Klínovec. Pokračujeme dále po cestě (lze využít i zkratku po červené) a na prvním rozcestí se dáme vpravo. Po malém stoupání dojdeme k odbočce na Dračí skály. Jde o malebnou skalní dominantu, přes 100 m dlouhou a asi 10 m vysokou skalní hradbu, která vznikla v důsledku mrazového zvětrávání odkrytého skalního masivu na vrcholu kopce. V minulosti byla Dračí skála oblíbeným vyhlídkovým místem, v současné době je kvůli vysokému lesnímu porostu výhled omezen. Po červené dojdeme až k silnici, odbočíme vpravo a vracíme se zpět do Perninku.

Krušnohornická stezka
zastavení č. 17 Perninské panorama

Poslední zastávka nabízí jeden z nejhezčích pohledů na Pernink, objevující se i na nesčetném množství starých pohlednic. Tento výhled se v plné míře otevřel až v srpnu 1915, kdy byla v rámci nouzových prací postavena silnice spojující Pernink s Nejdkem. Naše putování za historií a zajímavostmi Perninku zde končí, do obce se vrátíme pěšinou pod svodidly a přes dřevěnou lávku se napojíme na historickou štětovou cestu, která nás dovede na perninské „kolečko“ a odtud už pohodlně dojdeme zpět do centra obce.

Perninská Krušnohornická stezka vede převážně po udržovaných cestách, měří necelých 14 km a lze ji rozdělit i do tří kratších okruhů. Zajímavá místa na trase přibližuje 17 informačních tabulí.

Krušnohornická stezka
Krušnohornická stezka

Krušnohornická stezka
Pernink ze severní strany

Nádherná okolní příroda a zajímavá historie, doplněná starými fotografiemi, jistě stojí za návštěvu. Pohodové putování Vám přeje Martin Liška a skupina Aktivní Pernink

 

s využitím textu Michala Urbana „Naučná trasa Pernink“ http://m.taggmanager.cz/trail/287

Aktuální sněhové zpravodajství zde


Dnes je 16.11.2018

svátek slaví Otmar

VÁNOČNÍ JARMARK, ADVENTNÍ ZPÍVÁNÍ, ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU, SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ PERNINSKÝ PERNÍK

NEDĚLE 2.12.2018 od 16 hod.

 Podmínky soutěže